Bůh Stvořitel, je náš Otec.

On je Otec těch, kteří ho ze své vůle a ze svého rozhodnutí přijímají.

Bůh na počátku stvořil muže a ženu, stvořil člověka, aby byl obrazem

Božím.Bůh postavil člověka do překrásné dechberoucí zahrady v Edenu,

aby ji obdělával a střežil, panoval nad vším tvorstvem a žil v nádherném

harmonizujícím vztahu a láskyplném obecenství Boha Otce.(Genesis 1)

Jako muže a ženu je stvořil a požehnel a řekl jim: Ploďte se a množte se

a naplňte zemi, podmaňte ji a panujte nad vším tvorstvem.

Jak dalece se lidstvo odvrátilo od těchto práv a výsad. Po pádu Adama,

je vše jinak.

Uznáme, souhlasíme, že je obrovský rozdíl žít ve vlastní rodině,

obklopeni láskou, radou a pomocí rodičů. Mít obecenství se svými blízkými

a nemít je nepopsatelný rozdíl. Každý, kdo toto má žije v naprosté

jednoduchosti a samozřejmosti věcí.Ale ten, kdo toto nemá je ztracen.

Stejně tak jsme ztraceni bez Boha.

Bůh stvořil člověka, aby měl toto samozřejmé a jak vidno zcela vzácné

a ojedinělé obecenství s člověkem. Obecenství lásky a porozumění,

vzájemného pochopení a respektu.

Opravdu každý člověk je jedinečný a přesto každý má v srdci zcela

zvláštní oddělené místo pro Boží lásku, pokoj, radost, pravdu.

Bez Boha je toto místo prázdné a pusté, je to vyprahlá poušť.

Boží vůlí je však rozkvetlá, nádherně harmonizující zahrada, místo

dokonalého spočinutí s Ním.

Laicky bychom tento pocit v duši nazvali nějakou prázdnotou, jakousi

nespokojeností, neuspokojivým rozpoložením a stálým hledáním čehosi,

žádnou uspokojivou odpovědí na věčné otázky, žádná pravdivá odpověď

proč se děje toto všechno zlé na světě.

A náš rozum stále tvrdí dokola, že toto je přece život a tečka, žádné řešení

ani pravdu nemá cenu hledat, vždyť lidstvo všechno ví nejlépe.

Potřebujeme poznat lásku a pravdu a dostat odpovědi. Vymanit se

ze spárů nevěry a strachu. Nejít s tím oklamaným davem střemhlav záhubě

s nevěrnými a nevěřícími lidmi tohoto světa.

Potřebujeme se znovuzrodit . (Jan 3,7)

Potřebujeme se nadechnout a dýchat a žít.

Potřebujeme lásku a pravdu nebeského Otce, ztracené obecenství.

Nejsme tu pro pokrm, který hyne, ale pro ten nehynoucí pokrm z nebe.

Bible říká, že Bůh dal do srdcí svého lidu, svých dětí, tedy všech, kdo věří

a přijímají oběť jeho jednorozeného Syna Ježíše Krista ducha volajícího

Abba–Tatínku, Otče. (Galatským 4,6).

Vidíte je to velmi niterné, citlivé volání věřícího dítěte, které zná svého Otce.

On není vzdálen, je velmi nablízku těm, kdo ho vzývají a milují.

Toto niterné volání člověka k Bohu je tedy velmi citlivé, láskyplné.

Je to záruka, že Bůh mě bezpodmínečně miluje, naprosto mi rozumí, nemusím

nic vysvětlovat, zná vše kolem mě, mé nitro do poslední nitky. ani já si nemusím

rozumět a vědět, co je vlastně pro mě to nejlepší, ale On to ví.

Dá mi porozumění, pravdu,uzdravení,naplnění, odpovědi.

Každý malý i velký potřebuje svého Tatínka.

Přeji Vám ze srdce, abyste nebyli na zemi sirotky zaujatí sami sebou, ztraceni

ohledně vykoupení skrze Pána Ježíše toho Krista, Spasitele, Vykupitele.

Bez nádherné naděje, víry a lásky 1.Korintským 13;13 .

Efezkým1;7 Efezkým 2;4 Římanům 11;26-27 Efezkým 2;11-12

Galatským 4;7 Galatským 4;28

To si nenechte vzít

S láskou a úctou Simona Žáčková

pastor Sboru plného evangelia Hořovice